Dnes jsme si zbyli, příteli.
Já a ty a nic.
Náladu smrti chcete-li
přečíst nám z dlaní,
můžete, smíte, prosím vás…
Jediný dotek.
A ty se na mě podíváš;
ach, ten tvůj smutek.
Bojíš se stejně jako já
pocitu vězně.
Svobodu země uchová,
vlož mě tam něžně.
Zpívej mi o té nahotě
překrásných matek.
Poté mě zanech v samotě.
Utiš ten zmatek!
Poslední večer spolu
příteli, nejsme.
Smích je slyšet v mollu,
tak si ho pějme.