Opäť späť
v ťaživej lahode
osamelého bytia,
na ulici svietia
posledné svetlé body
na hranici
známeho žitia,
niekde v diaľke
sa medzi manželmi
odohráva nežná dráma
Zajtra sa zobudím sama,
zahrá mi čierna káva
a ako dáma
s malíčkom hore
vypijem dúšok
po dúšku
celú čiernu rúšku
sveta.
Milá Pettie, vždycky, když čtu báseň od tak mladého autora jako ty a osloví mě, pokaždé si uvědomím, že tvořit je geniální v tom, že nepotřebuje nutně životní zkušenosti získané věkem, možná tím i ku prospěchu. Napadlo mě, rozevlátost ti sluší Pettie, tak ať ti kafe nepřestane chutnat, protože poctivá káva se té černé asi už nezbaví, a přitom chutná skvěle. A za mě to máš skvělou báseň.
Vivien, co kávu zbožňuje :-)
06.01.2022 21:27:52 | Vivien
Ďakujem za veľmi príjemné slová. Želám len ten najkrajší nový rok plný dobrých šálok kávy!
10.01.2022 10:50:07 | Pettie
Ať ti taky zahřívá po ránu něco lepšího než káva.)
06.01.2022 18:28:05 | Constantine
Je to hezké, zajímavé, dobře vyjadřuje pocity osamělého bytí. Vrátilo mě to o asi 25 let nazpět.
06.01.2022 12:45:43 | Koala