Znám jednu malou vísku

Znám jednu malou vísku
její jméno,tak vroucně zní
O Bedřichovu napíšu v tisku
v místě prázdninových dní

Zde leží mého dětství kraj,
kde voní tráva pokosená,
jako nebe dotýká se ráj
a nohy studí zem orosená

Z kostelíku, na strmé stráni
zvoní každý večer klekání
sotva padl soumrak na ní
za hory slunce se sklání

V Bedřichově, pod Nekrasem,
dětská jsem trávil léta
v tom údolí překrásném,
jež ční nad krásy světa

Na všechny smrkové haluze
rozvěsili ptáci písně s notami,
které učím se v obci za chůze
a Bedřichov obdařím poctami

Bedřichov v sobě skrývá,
tolik vroucí lásky a blaha,
snad všechny poklady mívá
tajně schované obec drahá