Bouře

Všechno mohlo být jinak,
mohl jsem zapomenout,
dostal jsem sice jen pravdy náznak,
ale už vím, jaké to je před tou horou pokleknout.

Následuj hudbu svého srdce,
v agónii procitni až k pokoře,
vysvoboď se ze zlaté klece,
neboť léčivá je každá bouře.

Ve spalující spirále života,
slepí vůči vlastní cestě bloudíme,
na každém rohu samota,
ale do zrcadla se nepodíváme.

Následuj hudbu svého srdce,
v agónii procitni až k pokoře,
vysvoboď se ze zlaté klece,
neboť léčivá je každá bouře.

Spolkni ledové ostří s úsměvem,
mražení v každém záhybu,
mračna přicházejí za zády s úsvitem,
do nitra svého s větrem v pohybu.