Přes řeku snů

Pálil jsem mosty a zůstal sám,
pod hvězdnou oblohou,
kde jsem tišil žal.

Vše je pryč a není jak se vrátit zpět,
hledat nové cesty,
to není lehká odpověď.

Chtěl bych spatřit opět známou tvář,
vidět to světlo v jeho tváři,
toho, co mi kousek srdce vzal.

Stále mám strach vykročit vpřed,
najít správnou notu,
kde by opět tančil celý svět.

Podám ti ruku a řeknu pár vět,
pod tím stromem,
kde začal náš let.

Jako staří známí budeme se smát,
rozejdeme se
a ze tmy bude náhle jas.

Mé sny si se mnou stále hrají,
jsem jako malý kluk,
když květy v srdci rozkvétají.