Jsem v tvé zahradě,
kde minulost na mě dýchá.
Růže tě volají,
nemohou být už zticha.
Ty však nepřicházíš
a nepřivoníš zas.
Jsi v zahradě ticha,
kde se zastavil tvůj čas.
Odešla jsi beze slova,
je tam on a také ona.
Co více sis mohla přát,
než se s nimi opět usmívat.
Dnes už nemusíš mít žádný strach,
vše je v pořádku a můžeš klidně spát.
Tvá zahrada je dnes v rukou mých
a já věřím, že to z výšin uvidíš.
Jsi stále se mnou,
tak jako dříve.
Kdy lesem jsme bloudili
a nesli květy bílé.
Každým dnem,
co jsem tady bez tebe.
Hledám ženu,
co se vznesla do nebe.