/keď pôjdeš
prosím zamkni/
zbytočne spím v posteli
pre dvoch
už to nie je domov
kde dlaň
v dlani
prežívali spoločné
sny
/poškrabkaj ma ešte/
nechala si ma
osamelého
človeka
bez duše
mám všetko
ale nemám
domov
mám kurva
všetko
čo chcem
ale nemám
tvoju ruku v mojej
už nikdy
viac
.
Můžeš mít všechno a nic zároveň. Paradox života. A je těžký to vyjádřit slovama… ty to umíš…
28.04.2022 21:28:33 | odnikud