I KNIHY JSOU JAKO LIDÉ
I KNIHY JSOU JAKO LIDÉ
I KNIHY JSOU JAKO LIDÉ
starý dům vyhlíží nové majitele
knihovna po mámě jinde už místo nenajde
i Neruda by ten rébus vyřešil jen stěží
knihy nejsou sláma
jen pár jich svou rakev najde v kontejneru
(neb samy se odsoudily poplatností své době)
ostatní se však vzpírají pohřbení za živa
musel bych s nimi pochovat i útržky svého srdce
to ovšem nechci ani nedokážu
nejen básně
také knihy jsou jako lidé
i po většině z nich časem neštěkne ani pes
ačkoliv život svůj neprožily marně
některé z nich ještě zvládnu resuscitovat i sám
a byť už je stěží někdo kdy vydá v mladším faceliftu
dokážou stále ukojit aspoň můj hlad po kráse či po poznání
ne
ani život knih zpravidla není spravedlivý
musí jednou uvolnit místo těm později narozeným
dát i jim šanci přinést svůj vklad novým pokolením
jen ty nejlepší z nejlepších smí zůstat nesmrtelné
těm ostatním časem zbývá snít už jen svůj věčný odpočinkový sen
noví majitelé slibují
zkusit najít těm mnou osiřelým další důstojné uplatnění
prodloužit jejich touhu být ještě někomu k užitku
nezbývá mi než vtisknout jim v mysli polibek pro štěstí
snad ještě nepřišel jejich čas na věnec smuteční
či na černou stuhu slzy a na kytku
Praha, 6.5.2022
https://www.youtube.com/watch?v=fLuW5r4ciFM
Komentáře (15)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk
...jsem ješte z doby, kdy bylo krasný hledat v antikvariatu mezi starými knihami literarni poklady...;-) občas se našly...
07.05.2022 00:02:00 | Marten
Ony se tam snad najdou pořád - i když antikvariáty jsou už tak přehlcené, že máloco vůbec chtějí nakupovat... ;-)
08.05.2022 17:11:49 | Amonasr
Taky na to občas myslím, a asi to všechno kolem, kdy třeba uvolnit místo, zbaběle přenechám nějaké firmě. Je těžké "loučit se s krásou"
06.05.2022 23:12:05 | Vivien
Jsou knihy zábavné, jsou knihy nudné. Jsou knihy moudré, jsou knihy blbé. Nemohou za autora. Jsou tělem s oběhem příběhů a krví písmen. Pouštět jim žilou, je nevyžádanou eutanázií. K životu nepotřebují mnoho. Jen náš zrak a něžné prsty.
Nuže co "namyšlených" lejster v šanonech a písmen nasetých elektronicky. Tak jejich důležití autoři, po kterých čtenář nevzdychne.
06.05.2022 20:13:18 | šerý
Vzal jsi to pěkně ze široka, kamaráde :-) No, však jen potvrzuješ, že knihy jsou skutečně jako lidé - stejně rozmanité, stejně moudré nebo hloupé, skromné i nabubřelé atd. Knihovna dost asi prozradí i o člověku, který ji vlastní - tedy pokud vůbec nějakou vlastní... ;-))
06.05.2022 22:31:32 | Amonasr
ale ta nezaměnitelná vůně starých knih... tu nový nemaj;)*
06.05.2022 19:54:41 | Sonador
Mají ji taky, ale jinou - vždyť nová kniha taky krásně voní ;-)* Ale možná dřív mívaly nové knihy ještě osobitější vůni, když voněly tiskárnou - tak mě v té souvislosti napadá, jestli moderní technologie tu specifickou vůni náhodou nepotlačily... Ale každopádně tištěné knihy voní určitě líp než čtečky ;-))
06.05.2022 22:25:31 | Amonasr
:-)Zrovna dnes jsem si koupil zajímavou knížku-Nahlédnutí za oponou smrti-Prožitky klinické smrti v dějinách od Jaromíra Kozáka.Myslím, že zajímavě napsané knihy na toto téma budou stále ve světle zájmu.Vždyť smrt na nás číhá stále:-) no a co bude dál?, žádné strachy ze smrti, snad jen to, že je lepší dokud ještě žijeme, o ní vědět co nejvíce.:-)
06.05.2022 15:48:39 | Jeněcovevzduchukrásného
Fascinuje mě, Honzo, jak jsi fascinován smrtí, zkušenostmi těch, co se jí už někdy dotkli, a také tím, co bude po ní. Až si tu knížku přečteš, tak se určitě dočkáme i nějaké Tvé reflexe - těším se :-)
06.05.2022 22:20:24 | Amonasr
Tyhle knížky o "smrti" a dále o pokračování života mi dává Velkou naději, že se na druhém břehu setkám se všemi blízkými co už zde na zemi nejsou a těším se na ně, obzvláště pak na ty co znám jen z krásného vyprávění a starých fotek, konkrétně mé babičky a mého dědečka.Jestliže se na nás dívají z hůry, tak jsou jistě rádi, že to takhle vnímám a prožívám.Veká naděje, ne-li skoro jistota:-)
Snad ještě, tohle bádání mě čaplo, až tak kolem čtyřicítky, no a bylo načase, můj život číšnický byl velmi bujarý:-))
07.05.2022 15:28:46 | Jeněcovevzduchukrásného
Tak to cítím i já. Chodím, když přijedu k rodičům do bývalé tetiny knihovny, kde jsou knihy z první republiky. Zbožňuji sonátu tehdejšího jazyka, avšak vím, že touha po nich, mnohdy zaniká. Každou knihu hladím. Pratetu z nebe vidím a sním, jak mě chovala, když jsem byla malinká.
06.05.2022 10:48:20 | mkinka
Z toho, co píšeš, dýchá krásná atmosféra a opravdová láska ke knihám - pěkně se to čte :-)
06.05.2022 22:15:12 | Amonasr