Anotace: Věnováno Míše Přibylové a její mamince, pro naději (Děkuji za dar Tvého vzácného přátelství i pro mě jsi blízkostná)
Očima prostíráš, podpíráš okamžiky,
blízkostná rána bílá vrána
zanechá peříčka smíření dlaní,
na vahách hrách se sype hvězdou,
proč štěstí šelestí do klíčové dírky,
v klávesách život sáh do piána
sázené naděje v podjabloní,
v mléčných tmách srdce Tvé rezedou
Zavoní, zazvoní úplňkěm jabloní
láska, prý polyká světlosivost,
hořká je slza než zesládnem medem,
kdo ví co rozechví hřívy bříz,
srdce se nakloní s kopyty koní ,
rukama osedláš osamělost,
spolu ji pohledem ze dvora odvedem,
vrosteme prostorem do stejných míst,
kde vládne sladká vřelost
když ve Světle svítají ztišené lásky Tvé***:-D* ST*
07.05.2022 08:56:10 | Frr
Děkuji Ti, milý Jiří. Je příjemné být obklopený lidským světlem, děkuji i za to Tvé, příteli
08.05.2022 20:22:19 | Akrij8
Očima malujeme příběhy do duší svých blízkých...jsi mistr něhy Jiříčku!
07.05.2022 06:26:25 | Malá mořská víla
Milá vílko, rád čtu v těch Tvých bezedných. Děkuji Ti, těší mě jak ji vnímáš
08.05.2022 20:20:29 | Akrij8