Stojím na náměstí

Stojím na náměstí,
lidé kolem chodí a koukají do země.
Hlavy plné problémů,
nepustí nikoho, ke svému neštěstí.

Ale já nejsem jiný
pročítám jízdní řád
snad jen, aby okolní neviděli,
že mám tě pořád rád,
že pohled ostatních, ego mi špiní.

A podrážky šoupou chodník
staccato osob, co trápí samy sebe
Nepustím nikoho, do svého světa
stejně, k mé hlavě nemá slovník...