nevím kdo jsi ale mám tě tam někde v hrudníku kde je srdce

noc tlačí jak španělská bota

úzkost je jen drobný zásek na krkolomné cestě

tak daleko jsme ušli a k čemu to všechno když stejně

miluju miluju miluju

tě co nejsi

a

co si budeš dostatečně přát to se prý splní jenže

sliby jsou guru Jára

odháčkujou a nechají prázdnou nádobu

houkni a vrátí se ti všechno ozvěnou

čas klouže po šikmé ploše

na ní já a ty kdesi tam kam nikdy nedosáhnu

můžu napsat sto milionů knih napsat všechny básně

a stejně to bude pořád stejný

slepý volání o pomoc

a demonstrace nekonečný bolesti

na kterou nikdy nikdo

neodpoví