Jakýpak

Co člověka zmáhá

když je nebe letní

bezmezné azuro

kam až pohled sahá

 

co člověka vnitřně stravuje

pudovost

melancholie

 

touha 

prostupovat lasturu

dívky

ženy

zasít sémě 

zanechat stopu 

v nové bytosti

a ta

ať v světě dále žije 

 

nemusí to být známka slabosti

denně jeden odolává

živelným snahám

tomu co je v nás

zvířecího

 

jen málo toho konáme na vědomé úrovni

jednáním volním

 

jsme spíše ve vleku emocí

nemocí

parazitů

zdraví je iluze

 

co lidský druh

jsme až příliš dlouho ve  vývinu

 

ne nejsme dokonalí

 

člověk je plný nectností

Tak tomu bylo

je

a bude 

proto konej 

 

šeptej kdekteré

liebe dich

 

první hoď kamenem

kdož nemáš hřích