Lelkování na houpačce

"*"

"***"

3:49:33

Zívám.

Usrkávám teplou desítku.

Zírám na displej.

Vidím hezkou dvacítku.

Pálí mě oči  jako čert.

Znám zachovalou třicítku.

Nechce se mi nic.

Vůbec nic.

Nic moc středa.

Hrůza.

Týden bez sprchy.

Bez čistých fuseklí.

Na ostro.

Špinavé triko.

Díry na kolenou.

I na levé půlce 

Lelkuji.

Mám na to ... tři patenty.

I doktorát z Jihočeské univerzity.

Nikdo mi nevěří.

Že jsem tam pracoval.

Dost vysoko.

Jeden čas až v pátém patře.

V kancelářích jako údržbář.

"***"

Něco málo, si dnes brzo ráno uvařím.

Snad ... aby se neřeklo.

Až se zastavíš ... po poledni na zobání.

Jen pár zrníček ... naklíčeného obilí.

Nic moc a taky pro koho.

Jen pro Tvoji radost a mé potěšení.

Vlastně ... ani to né.

Jen pro pocit, že jsem nezapomněl !

To je vlastně jen ... zvláštní dar.

"***"

Vše jsem již naházel do pekáče.

Zrní i kousek špeku.

Prostě paráda.

Jinak nic dalšího ... určitě nebude.

Není chuť.

Na milování.

Ani na sladkou odměnu.

Dortík.

Na Tvé horké rty.

Na sladké maliny.

Svíčka již dohořela.

Vaření mě ... asi taky nebaví.

Vlastně ani pořádně nevím.

Možná ještě jó.

Prsty se přilepily k displeji.

Navždy.

Dost brutálním způsobem.

Mám to zde ... na praku.

"***"

Včera, to však bylo jinak.

To jsem s radostí a úsměvem čekal.

Věděl jsem, že máš chuť.

Úplně na vše ... tak jako já.

Perfektní výlet a místo.

Přímo stvořené pro seznámení dvou rozumných lidských bytostí.

Bez mobilu.

Moc jich není.

Ale bejvávalo jich dost.

Před léty.

Dnes již ne.

Vymírají.

Jako v minulosti dinosauři.

Jenže mnohem rychleji.

Je to fofr.

A již jsou ... asi poslední.

Teda já o nikom ... dalším nevím.

A to je vlastně vše.

"***"

HOUPY  HOU

"***"

"*"