PRODAL JSEM DŮM
PRODAL JSEM DŮM
PRODAL JSEM DŮM
prodal jsem dům
co stavěl ho můj děd
je mu skoro devadesát let
(tomu domu – děda nežije už sedmdesát pět)
jen párkrát měnil majitele
vynuceně
jednou za Němců
pak získal jej zlatokop
za pár babek v poválečné měně
než navrátil se k mojí mámě zpět
to ještě nebyl ani kmet
příliš se léty neměnil
jen si tak tiše stárnul i s malým sadem
oba tak trochu samorosti
života akorát
občas k smutku
víc však ku radosti
malinko jen spolu lenošily ladem
když i po mámě časem osiřely
nepostavil jsem ten dům
jen jsem ho kdysi zvelebil
stromy jsem nechal růst dle mých a jejich sil
žádný z nich jsem však sám nesadil
prodal jsem tedy k mému i jeho stáru dům
ten co stavěl ho můj děd
prodal do dobrých rukou snad
zatímco já si stárnu dál
dům náhle ožil – zas bude brzy mlád
těší mě to jeho znovu rodící se mládí
když nová generace dětí
ho k svým hrátkám opět skotačivě svádí
můj rodný dům
stává se opět plně domovem
já snil v něm kdysi svůj
teď ožívá v něm zas jinak ten můj sen
co košatí se novým příběhem
pro příští generace lidí
jen si můj dědo milý říkám
že ač jsme se spolu nikdy nesetkali
že i ty ten příběh se mnou jistě také vidíš
Praha, 22.7.2022
https://www.youtube.com/watch?v=_ocGo74tOm0
Komentáře (30)
Komentujících (14)
Doporučit
Tisk
Velmi krásný příběh. A těší mě z Tebou, že bude mít pokračování.Stavěl ho dobrý člověk-Tvůj děda a další dobří lidé budou pokračovat v jeho zvelebování. Pokud jsou tam děti, je to o to krásnější.
Pěkný večer Amonasře :-)
20.09.2022 22:37:04 | Jarunka
Díky za milou návštěvu - snad ten příběh domu bude mít ještě dlouhé a plodné pokračování :-)
20.09.2022 23:18:33 | Amonasr
tak věřme… že dál v něm bude žít radostný smích… dětí i dospělých… a vůně ořešáku… úsměv.z
04.08.2022 22:32:24 | zdenka
Každý dům žije svým životem, něco o tom vím, též jsem jeden prodávala...přála jsem mu rodinu s dětmi a ejhle, stalo se..
24.07.2022 09:20:36 | básněnka
Určitě by byl děda moc rád, že se na domě pracuje, ač je v jiných rukou, hlavně, že nechátrá..
23.07.2022 13:48:59 | CULIKATÁ
Také jsme prodat museli dům,
který jsme pomáhali jako děti stavět
každou cihlu, maminka naložila
byl to dům, kde jenom chvíli
jsem s nimi žila.
Dnes už má jiného majitele.
Nikdy však nezapomenu
na růže kolem cesty
na broskve a VŠE, co si tam vystavili.
Vzpomínky zůstanou.
Ať dál dům slouží
ať život ve zdech JE
a zahradě smích.
Dům bude opět
dalším lidem domovem
a další příběhy mít. **
Amonku rozumím TI,
a vím že jsi i rád
že se o něj dál postarají.
Byl stavěn s láskou
Ta péče jistě dýchá uvnitř domu
a v zahradě zůstaly
i TVÉ vzpomínky..
možná že v každém stromu
TVŮJ děd zalévá dodnes
jejich kořeny..co mi víme
energie se rozprostírá
s každým kouskem vytvořeného**
život se nezastaví
Měj se krásně a ráda jsem četla:)*
23.07.2022 12:49:31 | jenommarie
rád mám rodné domy, připravují k cestám po okolí, které do nich zpátky radost přináší. Někdy se cesta zamotá i těm domům, ale proto je mám rád upříměji, neboť i já potřebuji, aby mě měl někdo rád a to nejen když jsem já sám rád, ale i když jsem nerad, ba se přímo nenávidím. Přeji proto rodným domům co nejtrpělivěji lásku i v nenávisti, neboť bez ní by nemohl být ani jejich základní kámen.
23.07.2022 11:05:56 | Slav Milo
excelentní zážitek, při čtení tvého textu, připomíná mi nadějné doufání, které spokojeně libohřeje b(y)jící krev v žilách toužícího ducha pomalu rozlít radost života do jsoucnosti věků nepočínajícího nekonečna nespočtu prázdných chvil věčnosti.
23.07.2022 10:25:03 | Slav Milo
Když stěny domu vypráví,
příběhy těch, co žili tu své lásky,
kéž s novými zas vrátí se do mládí
a doplní další krásné řádky...
Mám ráda staré domy, v jednou stoletém žiju...
Ráda jsem četla, Amonku... Krásný den
22.07.2022 23:17:25 | Emily Říhová
Ach, Tvoja poezia je jasna a cista, srdcova je.
22.07.2022 21:55:46 | maryshka008