V agónii...

Pomalu odnáší si všechny věci z bytu,
a já nemám, kam se před tím skrýt.
V agónii, vzdávám se všech k ní citů,
a netuším, jak mám si, tuhle vinu smýt.
 
Krabice sehnal jsem jí od banánů,
a lístek na nich nechal se vzkazem,
zas kdosi jiný, další, slízne smetanu,
to mezi námi vyřešila prostě, výmazem...
 
Nevím, kam jde, a co bude dělat,
snad dobré časy mou milou čekají,
mě nezbývá, než se nepodělat,
a přestat milovat ji, v skrytu, potají...