Další

Další den, kdy ptám se, co jsem,
když lámu pomocné ruce
a dál prosím: "Pomoz mi ven,"
vím, že pro mě to sneseš.

Další den, kdy vidím tvou bolest,
které já jsem ti zdrojem,
nedokážu na sebe hledět,
tak má mysl se ti směje.

Další den, kdy třesu se teplem,
když na suchu lapám po dechu,
sama nevím, kdo jsem
a proč mám tu předtuchu,
že přijmu tvé pohoštění,
za které poděkuji s úsměvem
než mnou skončíš podražený
a zpět na nohy se nezvedneš.

Další den, kdy se na sebe nedívám
a odmítám vidět pravdu,
s kterou při smyslech být nezvládám,
a tak to vše v mlze smažu.

Další den, kdy schovávám následky,
co sejde z očí, sejde z mysli,
takže můžu v pravdě prohlásit,
jak nevinnou mám čistou duši.

Další den, kdy vím moc dobře.
Další den, kterým musím jít dál,
další den možná už zavřeš
a další den nemám jít kam.