V mých myšlenkách

V koutě sedím,
do prázdna hledím.

Záděry na rukou mám,
s knihami uléhám.

Připomínající pavičinu
v očích rudé žilky...

V rukou tužky svírám,
píšou mi všechny mé myšlenky.

Na kus hmotné věci,
sepíšu všechny texty.

Mám nespočet otázek,
odpovědí nedostatek.

Vysušené je hrdlo mé,
prahne po vodě...

Sklenice se prazdní,
světlo nezhasíná...
Ruka stále tužku svírá.

Ptáci v kleci sedí,
zvědavě na mě hledí.

Ve tmě světlo hledám,
mám už dávno spát...
Stále nad tím přemýtám.

Srdce bije,
tělo slábne...

Nohy kamení
a klouby praskají.

Hudba hraje stále,
tělo se do rytmi hýbe.

Chci trochu čerstvého vzduchu,
není potřeba k tomu hněvu.

Venku už se stmívá,
hvězdy na obloze poletují...
Průsvitné kapky se na oknech třpytí.

Stále v koutě sedím,
do prázdna při tom hledím.

Chci být lepším člověkem,
mít trochu čerstvého vzduchu...

Moct svobodně dýchat,
na názory ostatních se nedívat.

Vítej v mojí hlavě,
staň se poutníkem noci...

Do přítomnosti však hleď,
zpět se neohlížej.

Papír dochází,
tužka se klepe...

Noc mě dohnala,
Spánek mi na dveře klepe.

Jdi už spát má dutá,
prázdná hlavo!
Zítra budeš muset vstát.

V koutě sedím,
do prázdna hledím.

Světlo zhasínám,
do snů uléhám...