Na cestě do kopru

Na cestě do kopru

Anotace: ....

podle mne byl táta génius
starostlivý chlap, hodný otec
starající se o své dva potomky
tedy mne a mého bráchu
obdařený trpělivosti
snášet matčino velení
.
co naplat
seděl ovšem na houpačce
střídavě jančil v horních úvratích
aby hned na to, v té dolní
se pro změnu roztekl
a třásl jako aspik
.
ta houpačka nešla zastavit
dlouho se o to snažil
byl přece jen lékař
zkusil z ní vyskočit
ale jen si natloukl
a houpal se dál
.
styděl jsem se za něj
ale ještě víc za sebe a svou slabost
a stydím se dodnes
neboť jsem mu jeho život
nijak neulehčil
.
však já dobře vím co mě čeká
.
dlouhou dobu jsem žil a čekal
kdy to zahoupe i se mnou
střídal ženský, což už nedělám
.
sázel
vyhrával šílený sumy
abych dnes mořil neumořitelné dluhy
v supermarketech
trpělivě stojím v řadě
stříhám si chlupy,
co mi čouhají
z nosu
i z uší
rád se opaluju
a opravuju po sobě texty
snažím se neurážet
sebe a nikoho
směju se
i bezdůvodně
zajímají mě lidi a jejich názory
mají-li ovšem nějaké
mám rád hrdiny okamžiku
i okamžiky hrdinství
.
občas si ještě vsadím na to
zda vydržím a nevsadím si
.
piju jen vodu
hodně píšu
a ještě víc se toulám
trochu se pozoruju
zdali se už nehoupám
ale zatím se jen klepu
.
miluju staré stromy
na každém hledám svou větev
je dobré být připraven
říkávala mi má babička
a udržovala mě tak v napětí
co se zase posere,
odkud to tentokrát přiletí
.
jen se neboj Čenoušku
chlácholil mě můj děda
a pohladil mě po hlavě
"Víš, čím víc na sebe poukazuješ"
říkal mi často
"tím jen dokazuješ,
že nejsi nic víc, než lejno na cestě"
.
když jsem o 30 let později
toto moudro mého dědy ze Sobotky
četl v jedné knize od Osha
byl jsem lehce překvapen tím
jak se tento Velký mudrc z Indie
mohl o mém dědovi dozvědět
.
.
pak mě děda vzal do restaurace „Pošta“
objednal mi vepřový řízek s bramborem
tehdy to ovšem byly skutečné
a nefalšované pláty masa
lehce pomuchlované paličkou
ne jak dnes kližka v trojobale
.
.
.
život je vlastně pořád stejný
chvilku, než vyrobíš zážitky
chvilku na ně vzpomínáš
chvilinku si nevzpomínáš na nic
.
a náhle....
.
jako bys nikdy nebyl
Autor Jen-Tak, 26.10.2022
Přečteno 159x
Tipy 8
Poslední tipující: Vivien, mkinka, lawenderr, Marten, šerý
ikonkaKomentáře (5)
ikonkaKomentujících (5)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

Obdivuju, odvahu upřímné sebereflexe, u každého, a nemusí jít o nějaké zpytování a sypat si popel na hlavu, vůbec ne! Na cestě do kopru, kam beztak cestou ke zdi všichni směřujeme, nás čeká poznání, které může i přes bolest stále přitahovat touha "tam" jít.

27.10.2022 10:04:22 | Vivien

líbí

Dobré.libi.

26.10.2022 16:27:05 | mkinka

líbí

hezký vyprávění :)

26.10.2022 16:11:28 | lawenderr

líbí

...pěkná rozvaha...poezie má být o životě...;-)pak je život poezie...

26.10.2022 13:03:40 | Marten

líbí

Pěkný titul, upřímné rozjímání vedoucí k parádnímu rozhřešení. Skvělé Čendo*

26.10.2022 13:00:19 | šerý

© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel