Odložený konec světa

"*"

"***"

Ty a já máme jen to,

co jsme léta chtěli.

Smích a jiskřičky v očích.

Štěstí na dosah.

Vlast plnou humoru 

a pravdu a lásku co vítězí.

Jen v nás.

Jen v nás.

Jen a jen ... v našich duších.

Až tak daleko jsme,

po prdeli ... jeli.

Až k nenávisti i závisti, 

co sousedi mají za plotem.

Jinak nic.

K nenávisti vůči sobě a všem těm,

co s námi nesouhlasí.

Dál žijeme a živoříme si v klidu blahobytu.

Všechno je na slepé koleji.

Nevýrazné nic ... co je nekloudné v životě.

Bez přerušení provozu.

Čekání na multifunkčního Ježíška.

Obrázek doby tržní.

Houkání do prázdné kapsy.

Hledání iluzí.

Polykání prášků ... proti proudu řeky.

"***"

Zbylo jen pár přátel,

takových jako my dva,

třináctkrát v roce náměsíčných, 

již za pár dní.

Ty moudrá a já pouhý tvrdý fialový.

Chodíme po římsách doby,

tak jako oni.

Grácie a mušketýři.

Jsou stejní přes kopírák 

a odloženi na konci světa.

Kousek od propasti,

od štítů a zábradlí,

kam již skoro ... nikdo nechodí.

Vlastně asi ani nepatří.

"***"

Dnes děti  ... běžte spát.

Je noc bez houpání.

"***"

"*"