necháme to tak jak to je
necháme to tak jak to je
ukaž se
jak moc dokážeš zvládnout další ránu
říkáš o sobě že jsi silná žena
a pak večer brečíš na podlaze neschopná se zvednout do rána
kdo ti kdy dal ten pocit že můžeš všechno
procházet ulicemi žižkova
stepovat před lidlem v sedm ráno
protože chceš něco víc
chceš být dobrá žena dělat věci který se dělat mají
ale nakonec jsi to jen ty kdo dělá všechno špatně
sleduješ havrany v bohnický zahradě jak se otíraj o sebe zobáky
a i když ani trochu nevíš co to znamená strašně jim závidíš
dokážeš se ponížit a prosit o lásku která je předem ztracená
dokážeš prosit o přátelství
ale nedokážeš se změnit
mám tě rád ale…je ta nejčastější věta co v životě slyšíš
a tak dál netečně stojíš frontu před lídlem
jen tak ze zvyku
koupíš si žýkačky vodu a čistící ubrousky na brýle
takový ty obyčejný věci osamělýho člověka
některý věci jsou prostě neměnný a starý rány se nezahojí
i když ti to bude říkat každej druhej
nevím proč psát vlastně nevím proč dělat cokoli
najdeš si smysl říkají všichni stačí jen počkat
najdeš si smysl
ale co když ne?
Komentáře (7)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
Nezmění se, protože to nejde, nikdy nebude jako oni. A jednou… jednou se s tím všichni, ano i ona, prostě smíří.
17.11.2022 17:46:38 | Luky-33
Nezmění se, protože to nejde, nikdy nebude jako oni. A jednou… jednou se s tím všichni, ano i ona, prostě smíří.
17.11.2022 17:46:32 | Luky-33
Zajímavá* a netuctová reflexe o člověku. Pohled na pitvoření se a vnitřnosti člověka. Snad byl i dobrým námětem pro filmového Bergmana, nebo i pro zžíravého klasika literatury Dostojevského. To vše (mém os. dojmu) v upřímném autentickém vyznění, kterému lze uvěřit. A to je pro autora vůči k čtenáři, vždy dobrou devízou.*
S potěšením jsem si početl.
12.11.2022 12:56:50 | šerý
Stále se dívám a přemýšlím, zda odnikud nejsem já.
12.11.2022 10:12:07 | Kumiko
ten začátek pod to se mohu podepsat, ono i v manželství jsi víc sama než by jsi byla sama svobodná, vím to ale jsme dál kamarádi, někdy se cesty prostě rozejdou ale já do lídlů nechodím mám radši globus když už tam jedu nakoupit, naházím do auta i to co jsem koupit vůbec nechtěla , pak zjistím že jsem tam zapomněla někde syna a tak takovej obyč den jinak. Každej čeká na spřízněnou duši a mnohdy z blbosti ji prostě zazdí
12.11.2022 09:34:30 | xoxoxo