skrze ticho přichází slova
já se vás učím žít
ústa němá
kéž vše mohlo by být
pouze o odvaze
často jenom přežít
vykoupené draze
hloubí se v nás
zákopy
usedají saze
vybuchují granáty
teď mluvte o odvaze
jsme sami sobě žoldáky
pleníme vlastní zemi
kdo na začátku zavelel?
do duše tni!
sejmi!
proč člověk člověku
tak chladnokrevně cize
místo ruky podané
tne u ramenou paže
.
.
.
svíráš mě
a nepřestáváš rvát
v útrobách
hledám tě
ač bráním se
nepřestávám chtít
tě znát
svíráš mě
a nepřestáváš rvát
mé srdce
rozcupuješ na kusy
vše čeho smím se
dotýkat
dáváš
poznat se
snad i trochu znát
svíráš mě
a nepřestáváš rvát
mou duši
napořád
.
.
.
tichem kráčíme k vlastnímu prameni
potůčku zurčivý neber nám naději
stromy se sklánějí pod tíhou zimy
potůčku zurčivý zůstávej věrný
duším lačnícím po spasení
Tvá modlitba za naději, té jež šla po skle k prameni nového žít, milá Zdeničko, ta slova jsou stopy
30.11.2022 00:25:51 | Akrij8
Tahle je jiná, než ostatní, taková bojovná...
17.11.2022 10:07:05 | Philogyny
velmi silné téma...kdysi jsem napsal:
PEKLO
Zemřela Nela Moravcová
Co asi prožít musela
to představit si nelze
ani se tomu přiblížit
ani jen na pohled
tak mladá a tak trpěla
peklem si prošla sama
a vrah se jenom usmívá
a dál tu hyzdí svět
mučením duše poskočí
o tisíc pater vzhůru
a tělo nechá za sebou
v bažině zdejších dní
slzy se derou do očí
když myslím na tu stvůru
ona už déle netrpí
v té hrůze poslední
Omlouvám se za zvýšený patos, ale silně mě oslovil uvedený osud a neubránil jsem se dojetí...
15.11.2022 09:24:44 | stormeater
ach..zdeni**
dotyčné přeji spousty nalezené radosti, jistot. Ať její duše..najde a má lásku i štěstí
...bolestné hodně.líto mi
15.11.2022 07:43:52 | jenommarie