Když Vánoce
Když Vánoce
Když voláš zimu slovy okoralými jako chléb,
jako sen čekaje na nebesích.
Obavy a fantazie v jedno slep,
bezuzdná mysl, plný břich.
Soustřeď se, chvíle se rojí,
mouchy ztrácejí se v závěji.
Vinotéky sklepy voní,
stářím lamentují slaběji.
U stolu nažehlené košile
a zdobené krajky na ubrusu.
V přítmí, jen svíčky rozmile
knotům ubírají na luxusu.
Než pohasnou v pozdním čase,
jehličí vedle napíná se jako šíp.
Jímavý klid a zvony v hlase,
odpuštění a poučení z chyb.
Komentáře (6)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
Úžasné, plynulé, skvostné i moudré v šarmu zvonků milých vánoc i kralujícího dobra.
19.12.2022 21:13:48 | mkinka
Milé vánoční pohlazení. I Tobě Caliéry šťastné a veselé :)
19.12.2022 21:10:16 | Narra
Tedy když.. tak kvůli této jsem se přihlásila. Mám radost, že mladí lidé cítí to pěkné z Vánoc, o kterém se dnes tak často píše, že se ztratilo. Krásná báseň od začátku do konce, vlastně si nedokážu vybrat, která sloka je nej, prostě všechny!
18.12.2022 09:34:07 | Vivien