Anotace: „Před činy nezdrhneš.“
Toho, co nechtěl jsem
toho mi nandali
jak sněhu hromadu
do půli oken
na zeď si maluji
snad z nudy mandaly
líně mě sledují
svým snovým okem.
Je tu i není tu
Na tygru přijela
náhle se zjevila
přede mnou skokem
leknutí můžeš brát
vztekle i zvesela
oči jak smaragdy
zlatý rám z loken.
Kůže jak z ebenu
jenom tak nevzplane
z tygra, když svezla se
zlehounka na zem
na postel lehla si
že prý už nevstane
před ohněm prchal jsem
chytla mě lasem.
Pojď sem ty darebo
marně mi utíkáš
nohy mi svázala
jak bych byl tele
hele ty tele,
já nevím, kam pospícháš
„Před činy nezdrhneš“, v hlavě se mele.
A tak tu pro radost
dva stejní bláznící
být často klamáni
straší nás tresty
Země je vlastně jen
vesmírnou stanicí
na které z žití…
my skládáme testy.