Anotace: „Nelpěte na vzpomínkách, tvořte nové.“
V oblacích iluze
všichni jsme nazí
za zvuku polnice do rytmu tluče
stín trochu znavený
ke mně se doplazí
až mě on dožene nehodlám skučet.
Korálky vzpomínek
na život věšíme
marně se lopotit zachytit v čase
na nové prožitky
stále se těšíme
zítřku se poklonit zlomený v pase.
Kolena odřená
sice už nebolí
po noci probdělé krev prýští z mých ran
jsem jenom kolečkem
v podivném soukolí
poutníkům z včerejšku já…
vystavím chrám.
Jsme biologickými stroji na vzpomínky. Každé ráno, snídaně energetickou stanicí. Tak prosívejme sklízejme. Špatné k rychlé spotřebě, dobré a trvanlivé vítejme.
Jsi poeticky plodným, prima Čendo*
04.02.2023 02:21:21 | šerý