Kakao

Dneska jsem před domem seděl a upíjel kakao,

v pyžamu,na kterém hopsali ptáčci,

vím, že je to už dávno co toto nastalo, 

však přesto ta vzpomínka mě přemohla k pláči...

Pomalu jsem upíjel horkého nektaru,

z hrnečku plného sněhových puntíků,

loupáček mazal si ,však šlo to jen pomalu

a pak se pokecal ,všude krom knoflíků...

Jen jsem tak poslouchal a tiše seděl dál, 

jak den se otvírá do letního rána, 

sám jsem tu seděl a cítil se jako král,

jemuž  je ta nádhera k nohám dána...