Dost už bylo vína

Někdy už nemůžu, nemám dost sil,
dívám se za sebe, kdo mi tu zbyl.
Pod černým nebem ve světlech lamp,
kráčím ulicí a nevím kudy kam.

Dám si sklenku bezového vína,
na zdraví a ať to není ničí vina.

Mám nové sako a kalhoty věkem sedřené,
stojíme vedle sebe a naše ruce spojené.
Tančíme spolu ve svitu hvězd,
měsíc je můj přítel, co mi tě snes.

Podej mi tu láhev a budeme se smát,
tys mi dal srdce a já při tobě budu stát.

Ve městě plném lží a polopravd,
kráčí člověk, co mě bude milovat.
Přišlo to tak náhle a já řekl ano,
chci opět věřit a cítit, že to za to stálo.

Dost už bylo vína,
odložme láhev a podej mi ruku,
dáme se životem na chvíli spolu.