Pokoj č. 118

Místo, kde se promítají záhady a sny
Ztracená noc do neznáma osvětlena lampou
Dvacka zapadlá je za postelí - probíhají dny
Bleskurychle za klidem, rozhodně chci tam plout

Rozhodí mě vlastní pohled v odraze
Z umyvadla setřu zbytky krve z dásně
Krásně rozumíme si, žádnej skrytej význam v obraze
Prej kdybych se nenáviděl, tak si nepíšu "básně"

Je snadný mě přehlídnout jak pavučinu v rohu
K čemu vůbec jsou mý jedničky ze slohu?
Proč házim klacky před sebe, když si nechci zlomit nohu?
Strachuju se o srdce - vidět to tvý mohu?

Nemám zrovna formu, zkoušim zformovat ty slabiky
Neurotickej kluk náchylnej na návyky
Momentálně nachlazen, v pravý ruce tužku
Mám to kousek na sesternu - klid na lůžku

Klid na pokoji..
č. 118