Anotace: ...
Pár starých fotek
a sbalený kufr v předsíni
Zhuštěné ticho
a odkapávající kohoutek v kuchyni
Rozpačité sbohem
a několik zoufalých slz na tváři...
...to je vše co zbylo
ze společných let
a úsměvů mezi polštáři
Jak jen z něčeho,
co bylo tak ryzí,
zbyli dva lidé
co jsou si zase cizí?
..trefně napsaný...;-) asi vztah chce víc, co vydrží, jen láska je málo...
13.03.2023 18:08:25 | Marten
Na to se také ptám, když se tak dívám, jak se rozpadají vztahy, a přesto každý do něho vstupujeme s vírou v krásný život. Kde se to stane, že se to tak zvrtnne... Nádherná báseň, krásně vyjádřeno. Smutné, přesmutné ve své pravdivosti.
13.03.2023 16:24:54 | annanymsová
Rozchody jsou někdy smutné - a vždy možné. Ale nejhorší je, když se láska promění ve vzájemnou zášť. A oba zašlapou to, co bylo i krásné*
13.03.2023 12:56:05 | šerý
Poslední rok mého života je protknut tím, co tady tak přesně popisuješ. Děkuji ti za to, jak krásně jsi to popsala; je mnohem snazší to zpracovávat, když se to protká tak pěknými básněmi plnými bolesti, než topit se v beznaději.
13.03.2023 11:12:56 | TheBasnik
Vzpomínky na lásku.
Dva lidé vzdálení.
V srdci jim zůstává
pár krásných znamení.
Život když rozdělí
ty cesty spojené
srdce si na úsměv
i na víc vzpomene.
I když to těžké je
přejte si na cestu
přejte si, vzájemně..
I přes ten prázdný stůl.
**
Hodně štěstí do života
a sílu pro zotavování srdíčka
Klárko *ST
13.03.2023 09:42:58 | jenommarie