Lekníny

Sedí panenky na břehu
jen zelené sukénky leknínů
ve vodě smáčí
když prší do listových talířů
jimž nikdy nepřetečou okraje
déšť opisuje vodní kruhy
na zrcadle hladiny

květ, jak něžná dívčí dlaň
otevřená vzhůru k nebi
občas je zbarvený krví
tvého nachu ve tváři
jen kapky stékají po stěnách
vody na níž bílé lodičky leknínů
do sebe vrážejí
žel v neslyšných ozvěnách

Na rybníce barvy splývají
jak když tma položí
na zem stíny.
Ach lekníne bílý
čistá je duše tvá
vprostřed kalných vod