TRANSCENDENTUM
hvězda co náhle vyhasla
před čtyřmi milióny transcendentálních let
právě na Apríla
pro ponížení všech paradoxů světa
mě svým zhroucením do nejtemnější hlubiny temna
na další milion nekonečných tepů srdce oslepila
než se mi opět začal navracet zrak
a s ním i životodárné slzy z mého ztraceného nebe
na němž ostýchavě znovu pomrkávaly
jiné probuzené hvězdičky pro méně surové noci
a snesitelnější dny
i hvězdy znají svá zrození
a svítí vstříc vytušené smrti navzdory
vesmír je velký dost
aby nějakou někdy mohl dopřát každému z nás
koho se mu bůhvíproč zželí
nejen tu vyhaslou blikající až kamsi do věčnosti
pro nové neosamění
s tou nejlaskavější z nově zrozených jitřenek
v našem nespáleném nitru
Praha, 1.4.2023
https://www.youtube.com/watch?v=gfHh14cG3wM
...náročný čtení co do obsahu...i stylu...;-)od tebe pěkný věroučný vesmírný sebeponoření...
03.04.2023 12:41:35 | Marten
Krásná báseň... a písnička z mého dětství, vždy mě fascinovala, dnes tomu není jinak! Děkuji, Josefe, pěkný den :-)
02.04.2023 09:01:27 | Helen Mum
Jakoby jsi psal "v jiném odstínu stylu." Je to jiné, a působí to svěže.* Ano, i poezie má dvě líce... o sobě, povědět chce více*
02.04.2023 01:08:47 | šerý
Ano, příteli, tohle je velmi osobní - o to víc mě těší, že Tě to oslovilo, tak snad to má i nějaký přesah. Díky za srozumění :-)
02.04.2023 18:55:52 | Amonasr