Anotace: ...
stydím se před svým pokojem
před tím malým prostorem
ze čtyř stěn,
co byl již svědkem
mnoha bezesných nocí
mnoha výkřiků do polštáře
útěků od oltáře
i dovolávání se pomoci
stydím se před svým pokojem,
který viděl mě
v nezáviděníhodných stavech
bez hrdosti, opilou
s různými muži pod peřinou
nahou i ve vyzývavých overalech
a pak ztracenou ve své hlavě
stydím se před svým pokojem
před jeho vyčítavým prázdnem
a povadlými listy
pokojových rostlin
"Hoď první kamenem,
tyž kdo si bez vin!"
stydím se před svou minulostí,
co po koutech bloudí
Myslíte, že pokoje,
obyvatelé své soudí?
Vyvětrat, sundat plakát Justina B. , vymalovat a vymazat u dveří historii procházení.. pak lze začít nanovo:) good luck!
02.04.2023 16:10:37 | Protivník
I muži! Bez echa čtyři stěny. Na pulitru kopec pěny.
Duchem opuštěn je v srdci ptáček. Který neví, v čem je háček.
Není důvodu činy hodnotit, jen lýtka z bahna vyprostit.
Přijmout stud i smířit nevinu, vinu. Život milovat, zítřek aktivovat k činu*
02.04.2023 14:50:11 | šerý
Myslím, že duch prostoru umí nasávat, z dobra i zla. Jistě ale nesoudí .. Zvířata mají velkou schopnost toto pojímat. Lidé si ale často svobodný prostor zaměňují za svůj prostor. Tak to vidíš Kláro, kam zašlo moje zamyšlení, z jednoho "pokoje".
02.04.2023 13:28:07 | Vivien