Teď se směji sám
Teď se směji sám
že tu vždy budete, stačí jen zavolat,
pro mojí vášeň prý jste se vznítili,
vždyť tomu nápadu, nešlo by odolat.
Kde jste vy přátelé, co při mně stojíte?
Vždyť jste mi říkali: „Spolu to zvládnem.“
Teď snad i pozdravu trochu se bojíte,
že nejspíš až příliš rychle stárnem.
Kdo z vás mi napíše v pondělí ráno,
„Jak se ti daří, nedáme kávu?“
Od koho z vás je mi opravdu přáno?
Kdo z vás kdy napsal jedinou zprávu?
Kde jste Vy všichni, co jste za mnou stáli?
Já dal i na vás a teď to mám.
Já se teď směji jen o kousek z dáli,
snad o něco více, ale sám…
Komentáře (8)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
Ještě že máme tu zaběhlou prima formuli. "Ani nevíš jak bych rád. Ale opravdu, opravdu nemám vůbec čas."
11.04.2023 01:20:22 | šerý
Pokaždé když někdo řekne, že nemá čas, je to zákonitě lež. Prostě ho mít nechce, ať už má na práci něco (pro něj) důležitějšího, nebo se mu jen nechce. Ale samozřejmě netvrdím, že to sám někdy nepoužívám :-D
11.04.2023 21:52:07 | Křemen
Pěkná mikroskopická úvaha v básni o přátelství .)
10.04.2023 23:04:43 | Constantine
Nejsi sám ...
Stačí pouze pomyslet.
Sklopit zrak ...
Jsme zrnka písku.
10.04.2023 21:24:21 | Fialový metal
Zrnka písku na poušti, navzájem se provází.
Však v přesýpacích hodinách, už na sebe nesází.
10.04.2023 21:40:30 | Křemen
V hodinách
V minutě
Ve vteřině
V záchranné brzdě spolu brzdí ;-))
10.04.2023 21:53:41 | Fialový metal
Sčítají spolu ze vteřin minuty, ale každý přičítá jiný okamžik.
Jsou celek v minutě, ve vteřině už ne :-)
10.04.2023 22:05:25 | Křemen