Jsem amputován

Jsem u talíře kosmu
a ovoním to z nosu
lžicí tasím vpřed
a slízávám hašteřivou smetanu pohárku.


Přeslazená chvíle takřka rezonuje
u třešinky se zastavím a nedýchám
kazí mi to masařky
co poletují u toho
a závistivě slintají.


Plácám kopu jako hňup
a odcházím radši na toilety
mám asi hnačku svědomí s vědomím
jak lyricky to říct...

že se z nevěrnice neposeru
když mi chlamydií vdechla zostudení.


Padá na mne exkrement holuba
to je ten komediant romantik
jak mi tě připomíná denně
a denně vrážím čelem do zdi
jsem amputován vnitřnostně k odsouzení.


Vícekrát ti nenaletím
Žofko podřadná

ejhle
zase chčije !