Prázdné hřiště
Prázdné hřiště
Anotace: Když se před několika málo lety rozpadl vesnický fotbalový oddíl,napsal jsem tento text.
Sbírka: Útržky
jak duní o břevna, jak zvoní o tyč,
jak šustí v síti po vstřelení gólu,
jak řídcí fanoušci spílají
za ofsajd rozhodčímu.
Nebudou vonět pečené klobásy
nehodíš dvacku za lahváč do kasy.
Hráči se rozprchli, nechtěli zde hrát
společné zázemí lepší budovat
Předseda oddílu zamknul kabiny
na konci klubu nenese prý viny.
Hřiště je prázdné, opuštěné
zůstane fotek pár a vzpomínky cenné
na časy lepší, kdy postup byl na dosah ruky,
kdy fotbal zajímal místní i přespolní kluky.
Komentáře (6)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
Má první "velká láska" byl fotbalista. V těch dobách jsem na hřišti, tedy na lavičce nebo za bránou trávila opravdu hodbě času.
U nás v udírně kromě klobás, když se hrál zápas, voněla i uzená žebra.
Jooo...to bývaly časy. Hezky si mi je připomněl...:)
19.05.2023 21:20:52 | Dreamy
Skvělá práce... líbí se mi tento způsob loučení.. emoce tryskají
19.05.2023 18:59:04 | Peregrini
Jelikož jsem si prošel vesnickým fotbalem, tak toto na mne doléhá velmi... Což je zároveň pochvala.
19.05.2023 17:18:47 | Koala
Pěkně napsáno. Člověk má stále pocit, že něco pěkného odchází, bez náhrady. Jistě na tom něco je, je to ale i námi. To odchází kus našeho světa, jak jsme jej znali. Přichází svět nový a mladí jsou v něm jako doma. Tak to bylo ale vždy. Jen my byli mladí. Nebo ještě vůbec nebyli…
19.05.2023 12:17:59 | kozorožka