Anotace: „Stále se někam chystáme, místo abychom jen byli.“
V záchvatu boje mrtví mizí
zrakům je zakryl přítel čas
jen občas píseň větrů ryzí
přivane zdáli tichý hlas.
To nad blaty se mlha válí
jak kojot v lidském výkalu
já vzlykot boží slyším zdáli
a utichá jen pomalu.
Hořící keř mé slzy bolí
však má je vůle více snést
tak strkám hlavu do soukolí
by slovo naděj mohlo kvést.