Břečťan
Břečťan
Anotace: ...
Když anděl u zdi stál
on s křídly svěšenými
o mě se opíral
a slovy zlomenými lkal…
„Ach břečťane můj milý
co bych Ti vyčítal
že halíš zeď tu světu
neb na ní kresby květů
malíř jménem Bdělý
maloval“
On však chtěl lidem říci
že tělo, je jen svící
a duši, slovy Amen
zažehl kdosi v plamen
by žila dál.
Teď zeď je chvíli v květu
co život – motýl v letu?
Nektarem jeho zpitý
a letem, už ne hbitým
tak lehce, jako kámen
my padnem a květ vadne.
Z plamínku plamen
pomalu stárne Svět.
A na plátně duše
já celým svým tělem
žiji co malíř maloval zřící.
To tiché Ticho…
to plné Prázdno…
ve zpovědnici.
Komentáře (6)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
Skvělý text a moc se mi líbí i foto. Opět jsi zaujal :)
03.06.2023 21:32:21 | Peregrini
než zestárne svět, nakrme ptáčata svých snů zrním času naplněných lásek*** ST*
PS Čendo-fakt jsi skvělej*
02.06.2023 20:14:41 | Frr
překrásná Čendo*
a připomnělo se mi:
"Moje chýše je skryta
v nejhlubším koutě lesa.
Zelený břečťan je rok co rok delší.
Nerušen záležitostmi světa žiji v klidu.
Zřídka ke mě dolehne píseň dřevorubce.
Pokud je slunce na obloze,
spravuji své roztrhané šaty.
A tváří v tvář měsíci
nahlas čtu posvátné spisy.
Dovolte, abych věřícím své víry dal jednu radu.
Abyste si užili nesmírnosti života,
nepotřebujete mnoho věcí."
~ Rjókan
02.06.2023 13:03:41 | Sonador
Zřejmá melancholie k převážně symbolům odchozích na hřbitovech. Jsou lidé, kteří je jen tak z plezíru k potěše navštěvují. Považují tato místa pomíjivosti klidu a rozjímavosti, za "magická."
Hm, břečťan stíní a je stále zelenou "oponou" za lidskou prezentací i okázalostí.
02.06.2023 12:34:53 | šerý