V noci.

Je to k svobodě.
O bezpečí.
Jenže v tomhle jsem žena a možná nikdy si to neuvěřím.

Je to jako lést do jámy vlčí a čekat, který z nich se tě nepokusí zabít.
Když to čeho se bojím,
možná potřebuji.

Nikde tu nikdo bezprizorně není.
Nikdo tu nikde není.

Jsme tu jen samy, ženy na ulici.
S příliš krátkou sukní.
Mám mezi prsty klíče a v druhé ruce rychlou volbu.

Když potřebuju muže k obraně a muži jsou to čeho se bojím.
Prý presumpce viny neplatí pro všechny.
Tak proč nemůžu nosit večer podpatky?

Protože, co když...
S tím musím počítat.