Křesní

Křesní

To jsou vždy dva ochránci,

kteří nad tebou bdí.

Ti co tě na rukou drželi

v kostele plnili slib.

Měla jsem dvě srdíčka,

opravdu na správném místě.

Chovali se vždycky ke mně,

jako bych byla jejich dítě.

Oni měli jen dva syny,

proto se to dělo.

Také ze mě radost měli,

když neznali, slovo…dcero.

Vždycky jsem je měla ráda,

jako svoje rodiče.

Ve vzpomínkách budou figurovat

jenom někde na špičce.

Zažili jsme spoustu srandy

z jakékoliv sféry.

Buď pod střechou společného domů,

nebo jiné éry.

Jsem jim za to hodně vděčná

za své krásné dětství.

Teď už oba bdí na nebi,

a mají jiné dějství.