Houbařská balada

Jede děda úvozem,
zvolna koňským povozem,
uviděl tam babičku,
jak se vrací z lesíčku.

V košíku má houbičky,
hříbky, klouzky, lištičky,
bedlu a pár kozáků,
velkých zdravých fešáků.

Děda hlavou zakývá,
pod fousy se usmívá,
dostal totiž pozvání,
na houbové mlsání.

Večer hladce oholen,
od babky byl vyškolen,
za každičkou houbičku,
musel jí dát hubičku.

Děda vzpomněl na mládí,
s babkou nyní dovádí,
těžko mohl odříci,
souhlasí rád s radnici.