Příliš mnoho,
lidí, hlasů, řečí...
míchají se v hlavě,
až ztrácím sama sebe.
Haló, kde se toulám?
Potřebuju se zpátky,
tady, u sebe,
protože si chybím.
Slibuju ti chvíli,
naprostého ticha,
a pak mnoho hudby,
jen se prosím vrať.
I když dávám pozor,
občas ještě zmizím,
avšak čím dál míň,
neboť líp se znám.
hodně hluboká básnička ... občas mám obdobné pocity, třebaže bych to nesvedl tak dobře zrýmovat
25.06.2023 21:46:47 | MatyhoZmaty
...často si scházíme...;-)a málo se k sobě vracíme...ale bez sebe nemůžeme žít.
25.06.2023 19:40:17 | Marten
Mluvíš mi z duše :)
25.06.2023 12:47:56 | Peregrini