Moje zpověď

Já mnoho dívek kdysi měl,
však lásku jenom jednu
Čím více užívat si chtěl,
tím víc jsem klesal ke dnu

To vám byl život veselý,
kdy cítil jsem se králem
A dívky, co mě nechtěly,
jsem jiným dával darem

Pak jednou, čistě náhodou,
jsem potkal krásnou vílu
Den prozářený pohodou
hned zlomil moji sílu

Ten pohled očí pomněnek,
mě navždy k zemi srazil
Já zřekl se všech milenek,
jen abych jí neztratil

Teď žiju s dívkou líbeznou,
tou mojí něžnou vílou
S modroočkou jedinou,
co nazývám svou milou