Jestli si přečteš někdy mé řádky
tak věř
že moc bolí Tvůj odchod.
Já tak ráda Tvé básně měla
a děkuji za to
že skoro všechny číst jsem směla.
Byly a budou skvostem
pro mou Duši bolavou.
Též radostí
a přinášely mi i náladu zpěvavou.
Buď stále živou bytostí
už jich opravdu mnoho není.
A věř mi
u mně nikdy nepadneš v zapomnění.
Jsou zmizení, které se dotknou,
kdo ví, třeba se cesty zase protnou...
Rozumím, Jaruško... objímám (*) a přeju krásný den:)
27.07.2023 23:10:44 | Emily Říhová