Anotace: „Odchodům nezabráníš – jsou přirozenou dynamikou života.“
Má mysl bloudí
kdo chce, nechť mě soudí
kdo chce stejně činí
a bez soudu viní.
Každý jsme nakonec sám
to já vím – to znám
tak už se nedivte, že …
radu vám od srdce dám.
Mám doma sbírku
mých světlých stínů
schovaný v nich
jsem kocour u komínu.
Zahalen dýmem
budoucích sfér
na duši smutek drží
tak jako tér.
Už nenávratno
se blíží pro mě
já opět jsem sám
byť v plném domě.
A nad hlavou mou
zas ptáci letí
opouští mě
a bez obětí.
Každý z nás sní
svůj osobní sen
však život vše mění
uvádí v plen.
Já ale vím
že se nemusím bát
život je výčet jen zisků i ztrát
a není důvod si sám sobě lát.
Opět jsem na všechno sám
ptáci už odlétli lidi zavřeli krám.
Není to poprvé tak věřím, že to zas dám
Jen se musím zbavit všech pout
k obzoru hledět a nepoklesnout.
Byť kolena slabá se zdají už být
však svoje křídla
jež prý jsou z mýdla
roztáhnu
a mohu plout …
... no však! Cyklicky směřujícím hejnem je náš život. A na jeho chvostu až - střemhlav bezduchých.
Rád jsem nahlédl*
09.08.2023 12:39:11 | šerý
krásné Čendo! ... co tu tak procházím zdejší básně, přicházíš sem se svými řádky v pravý čas... díky za to :) začátek mne uhranul!
09.08.2023 10:14:11 | narra peregrini