Blouznění

Naší příčnou ulicí
chodí čtyři pytlíci
jeden malý
druhý tlustý
třetí má zas vousy hustý

a ten čtvrtý?
popleta
chodívá k nám po léta
a ptá se
kdo to nebe zametá

a kdy tulipány
vykvetou v lednu
nevnímá snad
že tiše blednu
když o jarní deštík prosí?

A já místo kapek rosy
po uličkách sčítám kosy
je jich totiž čím dál víc
a tak místo do ulic
noc co noc si mizím vstříc

horizontu událostí,
kde kosi, rosa, tvoje kosti,
míchají se s malátností
nedbají na události

a pomíjivé blouznění