V hospodě U ztraceného času
V hospodě U ztraceného času
V hospodě U ztraceného času
Sedíme spolu
Štamgasti podivní
U kamenného stolu
Smutní a neklidní
Já bez tebe a ty bez ní
Beznaděj v očích
V duši splín
Nevíme, co si počít
Nevíme, co vlastně s tím
Našlapujeme zlehka kolem
Bolest dotýká se bolesti
Přes příkop lži a zrady
Narostou nové zdi
A přijdou další pády…
V hospodě U ztraceného času
Sedíme spolu já a ty
Vůbec nedává to smysl
Odchody, návraty
A k čemu vlastně?
Komentáře (22)
Komentujících (9)
Doporučit
Tisk
Dobře napsané.
Nějak mi došly argumenty..že to ..či ono. ;)*
04.10.2023 21:01:48 | jenommarie
To nic, i to se v hospodě stává... :)
05.10.2023 14:09:08 | Lexi
:)) už jsem dlouho nebyla
13.10.2023 21:09:57 | jenommarie
V hospodě u ztraceného času...posedíme a popijeme spolu...moc pěkné...
02.10.2023 22:46:55 | o3_gambit
chtěl jsem napsat Nebuď smutná, ale zrovna já mám co mluvit...
02.10.2023 21:44:01 | stormeater
Ano, to se lehce píše. A právě, když jsi nejnutnější sám, protože nikomu nepřeješ ten pocit.... aspoň já to tak mám. Ale tady, kromě toho, že jsem smutná, jsem i velmi překvapená, jak si život někdy umí zahrát...
02.10.2023 21:51:43 | Lexi
ano, fascinující, že? Tak snad ti brzy bude lépe
02.10.2023 22:00:48 | stormeater
Jo život je někdy...plnej podobnejch otázek...
já se nevracím, zkusila jsem to jednou...a nebylo to dobrý...
procítila jsem si to s tebou, Lexi.
02.10.2023 21:07:53 | cappuccinogirl
Máš pravdu, není radno se vracet ccino.... stejně nikdy není kam. To místo, odkud jsme odešli už není... s slepovaný džbán už vodu neudrží
02.10.2023 21:47:30 | Lexi