Melancholická šedost velkoměsta,
mísí se s nebeským šerem.
Nasávám a degustuji nasycené páry.
Štipou v nose a jemně voní
nizkooktanovými Vánocemi.
Světla vystupují v dálce z mlhy
město nezná hranice.
A já sedím, nasávám a degustuji,
kritický bod dnešní doby,
seč mi stačí bránice.
Procházím těmi utrobami,
stavěné z bílého popílku,
vyhaslé a plné armatury,
jako otop plný hřebíků.
Nevím zdali úzko je mi,
když cítím se tak útulně.
Sedím, nasávám, degustuji,
ppm není promile.