Proč? Proto.

 

Proč?

 

Pro ten smích, co pokaždé zažíváme,

pro chvíle, kdy si svou společnost užíváme,

pro okamžiky štěstí, které prožíváme,

pro to naše achjo, které jednou za čas poznamenáme.

 

Pro pomocnou ruku, kterou si vzájemně podáváme,

pro skutečnou útěchu, kterou u sebe hledáme,

pro porozumění, které u jiných ne vždy míváme,

pro pocit zmaru, který třeba překonáváme.

 

Pro náš humor, který ostatní někdy nechápou,

pro všechny ty ztřeštěnosti, které nám tak jdou,

pro svěřená tajemství, která u nás zůstanou, 

pro vzájemné úsměvy, které pohladit dokážou.

 

Pro bezpočet zážitků, které nás nabíjejí,

pro pohledy, které absenci slov naplňují,

pro ty chvíle, kdy se jeden ani druhý nebojí,

pro všechno to, co nás doplňuje a pojí.

 

Pro tohle všechno a pro mnohem víc.