Jít podzimem zkrásnělou Čechovou
Nepřehlédnout legendu VM
Když hlavu má teď božsky bělavou
Procházet ulicí
Lemovanou zlatavými stromy
S pýchou dmoucímí se domy
Které dělají Prahu Prahou
Cítit listovou vůni vlahou
To prostě miluješ
Když potom vcházíš do Stromovky
Stále zrychluješ svoje kroky
Protože
Jak to říct
Svůj rodný jazyk slyšíš pořád míň
Radost z hezkého odpoledne
Bolavě překryje ti smutný stín
Vstupuje se tam jako do pokojíčku přímo z ruchu světa. Stromy jsou staří známí. Každý pozdraví a šeptne něco...
06.11.2023 21:21:31 | Jan Kacíř
:D
Něco se mi, při čtení tvé basničky, stalo s obličejem. Nějaká křeč... koutky se mi zvedly nahoru, zúžili se mi oči, vyboulily tváře...
Doufám, že to přejde, takhle přece nemůžu mezi lidi:)
Dobré ránko:-*
05.11.2023 09:31:31 | Žluťák