Když tvoje tělo
tím teplým chladem se otevřelo
tak jako nebe když zkouší slzet
k zešílení sem si přál celý v něm zmizet...
Polkni mě svým nadhledem
uspávej mě něhou
Co se má, poznám jediným pohledem
stíny nás jako milence berou...
Když tvoje tělo
vzplálo a jen trochu se hnulo
Půjčila jsi mi vesmír co v sobě nosíš
a já tobě ten svůj
Dvě květiny zamotané
a kolem nás vestavěná sluj...