jaro, léto
tvoje veto
ukončilo ten náš čas
podepsáno
pod kopií
zvěčněn navždy
každý z nás
co teď bude
oči rudé
v zamyšlení hrozí střet
ať už strom či značka chladná
přes sůl v slzách
nevidět
pár úhozů, překlep šmírák
zvládá zlomit každý vaz
sádra tvrdne
legal plocha
kreslím v barvách
jak šel čas
úder zvonku o kladívko
černý talár
chybí smích
komu sáně a kdo spacák
napůl krájím
dávný hřích
půjdu tudy
sám a bosý
kolem lesní vzpomínky
tenkrát
spolu
listí zlátlo
neměli jsme podmínky
a dnes konec
země plochá
okraj svádí k poznání
co tam je a co tam bude
jeden krok
.. vše za námi